Snímek 022web

Filip Sršeň – Kostelec nad Orlicí, Královéhradecký kraj

Zveřejněno 16. Apríl 2013 · Zveřejněno v Příběhy pacientů

Moje druhé těhotenství probíhalo stejně jako to první v poklidu a pohodě až do 31. týdne, kdy byla na ultrazvuku synovi zjištěna anomálie levé postranní mozkové komory. Rozjela se další vyšetření – podrobnější ultrazvuky, magnetická rezonance plodu se závěrem – rozšířená pravá postranní mozková komora, což bylo způsobeno centrální pravostrannou atrofií s postižením bílé hmoty mozkové. Prostě ve Filípkově mozečku došlo zřejmě v raném těhotenství ke krvácení, které postihlo pravou hemisféru. Proč, jak a kdy k tomu došlo, jsou otázky, na které nikdo nezná odpověď a i my přišli časem na to, že jsou vlastně zbytečné. Bylo nám řečeno, že prognóza je relativně příznivá, ale mírný stupeň mentálně-motorického postižení nelze vyloučit. Co se mi honilo hlavou po zbytek těhotenství se dá těžko popsat, na druhou stranu jsme ale byli alespoň malinko připraveni na skutečnost, že Filípek nebude úplně v pořádku a od začátku jsme mohli začít s jeho postižením bojovat.

Syn se narodil 5. 11. 2010 císařským řezem a domů nás propustili se závěrem, že nikdo nemůže říci, co s Filípkem bude a vše ukáže čas. V našem životě začal koloběh sledování, vyšetření a rehabilitací.
V půl roce se Filip dokázal přetočit na bříško a opírat se o předloktí, v jednom roce začínal lézt „hopsáním“, což je i nadále jeho hlavní způsob pohybu.  V té době mu také byla stanovena diagnóza DMO – spastická triparéza s postižením dolních a levé horní končetiny. Dnes jsou Filípkovi 3 roky a pro samostatnou chůzi mu chybí rovnováha a správná koordinace celého těla.
Mentálně je Filípek v pořádku, i když je tento vývoj špatnou motorikou trochu bržděný. Je to velký smíšek a pohodář, začíná čím dál lépe mluvit a jeho velkým motorem vpřed je bezpochyby i jeho 6 letá sestřička Natálka.
Od narození s Filípkem cvičíme denně Vojtovu metodu, chodíme plavat a na hiporehabilitaci, spolupracujeme se střediskem rané péče, které nám půjčuje motorické hračky pro maximální využívání a zapojování jeho postižené levé ručky. Také jezdíme 2x ročně na léčebný pobyt v Janských Lázních. Jednou jsme již podstoupili neuro-rehabilitaci v centru ADELI v Piešťanech, kde se Filípek ohromně zlepšil, zpevnil tělíčko a udělal i pár samostatných krůčků.
Na podzim loňského roku Filip podstoupil korekční operaci nožiček, která ho bohužel trochu zbrzdila v jeho vývoji. Po této operaci se Filípek na nožky zatím moc stavět nechce a tak cvičíme a posilujeme, co jen to jde. Rádi bychom se s ním opět do ADELI dostali a pomohli mu zpevnit tělo a posílit nožičky.
Pojišťovny tuto terapii ale bohužel neproplácí a pro nás je velmi složité částku na tuto léčbu sehnat.

Chceme tímto požádat o finanční pomoc a pokusit se Filípka zase více přiblížit k zdravým lidem, co nejvíce zkvalitnit jeho život a tím i trochu ulevit zdravotním pojišťovnám a sociálnímu systému.