stepanek

Jakub Štěpánek

Zveřejněno 5. Apríl 2013 · Zveřejněno v Příběhy pacientů

Jakub se narodil 11. června 2006. Do 3. měsíce se projevoval jako naprosto zdravé miminko. Po 3. měsíci se u něho začal opožďovat psychomotorický vývoj. Bohužel paní doktorka špatně vyhodnotila situaci a teprve v 10. měsíci nás poslala na neurologii, kde nám hned bylo sděleno, že Jakub má dětskou mozkovou obrnu a bude trvale postižen. Je ochrnutý na dolní končetiny a současně je u něho i opožděný mentální vývoj.

Jakub začal intenzivně cvičit, jezdit na koni, do lázní a navštěvovat různé další doplňkové terapie, o kterých jsme se dozvěděli. Prognóza od lékařů byla, že Jakub nebude schopen jakékoli chůze a pravděpodobně nebude ani sám schopen se jakýmkoli způsobem přemístit z místnosti do místnosti. Uběhli 4 roky a Jakub s naším velkým vypětím, snahou a podporou je schopen asistované chůze. Bez problémů se pohybuje na invalidním vozíku. Naučil se říkat ANO a NE a tím se nám hodně usnadnila společná komunikace. Jakub má dobrou pasivní slovní zásobu a mluvenému slovu dobře rozumí. Jelikož nemluví (používá přibližně 20 slov), dorozumíváme se znakovou řečí, jeho omezenou slovní zásobou a otázkami, na které odpovídá ano či ne.

V současné době navštěvuje mateřskou školu, která má kromě normálních tříd i třídy speciální. Jakub je velmi veselé a hlavně pozitivně naladěné dítě, které má velkou snahu se přiblížit kolektivu, ve kterém se zrovna nachází. Tato motivace ho v jeho vývoji neustále posouvá dál a dál. V roce 2010 jsme se dozvěděli o rehabilitačním středisku Adeli Medical Centrum. Podařilo se nám za přispění nadace a rodinných příslušníku absolvovat pobyt v Adeli již třikrát. Po absolvování každého pobytu se Jakub velice zlepšil. Má pevnější tělo, díky čemuž je schopen asistované chůze a dokonce zvládá pohyb s chodítkem. Velkého pokroku také dosáhl v samostatném hraní, jelikož díky zpevněnému trupu mohl začít používat obě ruce. To vše přispělo ke zlepšení jemné motoriky a mentality. Nají se oběma rukama, používá příbor. Každým pobytem v ADELI se posouvá dál fyzicky i psychicky. Přibližuje se schopnostmi zdravým dětem a zapojuje se do činností s nimi. Z každého pokroku má on sám velkou radost a to ho motivuje.

Jelikož se Jakubovi snažíme co možná nejvíce pomoci, aby se začlenil do kolektivu zdravých dětí a do společenského života vůbec, rádi bychom touto cestou požádali o finanční dar, který by Jakubovi pomohl udělat další krok k samostatnosti a přiblížení se životu zdravého dítěte. Pro naši rodinu je rehabilitace v ADELI velmi finančně náročná, neboť kvůli nutné neustálé asistenci Jakubovi, je naše rodina odkázána pouze na příjem manžela.

Za každý finanční dar, který Jakubovi umožní absolvování dalšího pobytu v ADELI budeme nesmírně vděčni.

Děkujeme.