vojta

Vojtěch Navrátil – Jihlava, Vysočina

Zveřejněno 25. Júl 2013 · Zveřejněno v Příběhy pacientů

Dobrý den,

Jmenuji se Lenka Chvátalová a chtěla bych Vás touto cestou požádat o finanční pomoc pro mého syna Vojtěcha Navrátila, kterému bude za půl roku dvacet let. Vojta se narodil 13.3.1994 předčasně v sedmém měsíci. Jeho porodní váha byla pouhý jeden kilogram. Bohužel při porodu prodělal velmi vážné poškození mozku, diagnóza DMO. Má zasažen pohybový aparát a je odkázán plně na invalidní vozík, který není schopen sám ovládat. Vojta je  odkázán na pomoc druhých při všech základních úkonech. Jak hygienických tak i sociálních úkonech. Jediné pozitivum je, že nemoc nezasáhla intelekt a syn má od první třídy základní školy samé jedničky. V současné době navštěvuje druhým rokem Střední odbornou školu sociální v Jihlavě a opět s vynikajícím studijním prospěchem. Je nesmírná škoda, že Vojta nemůže žít stejným životem, jako jeho vrstevníci. Při jeho inteligenci si na plno uvědomuje  své postižení a tudíž psychicky velmi strádá, že nemůže žít plnohodnotný život svých vrstevníků. Já z pozice maminky jsem to nikdy nevzdala a od narození se neustále snažím změnit Vojtův osud. Od narození jsem cvičila Vojtovu metodu 5x denně až do téměř deseti let, kdy už bohužel Vojtova metoda není až tak efektivní. Od deseti let jsme cvičili různá protahovací a posilovací cviky. Zakoupili elektrický běžecký pás a rehabilitační stůl. Několik let jsme Vojtu udržovali cvičením kdy se ani nehoršil , ale ani nelepšil.  Před Vánoci 2012 jsme se dozvěděli o rehabilitačním centru ADELI v Piešťanech  na Slovensku. Tento 14 denní pobyt nehradí žádná zdravotní pojišťovna a tudíž sháníme peníze, kde se dá. S nadějí jsme ušetřené peníze investovali a musím konstatovat, že s úspěchem. Naučili nás správně rehabilitovat a denně 2 hodiny cvičíme a Vojta je zase o malý krůček blíže ke svému snu. Pro úspěšnou léčbu je třeba pobyt v ADELI opakovat nejméně dvakrát ročně. V červnu jsme měli možnost opakovat již podruhé rehabilitaci v Adeli a s velkou radostí nám všem opět s úspěchem. Oba pobyty jsme si hradili ze svého, když jsme si peníze museli ušetřit a nebo půjčit.  Finančně si už nemůžeme další pobyt dovolit a mně nezbývá než poprosit o finanční pomoc. Každá maminka chce vidět své dítě šťastné a já budu nejšťastnější , když i já uvidím mého syna , jak stojí na svých nohou i kdyby s oporou na berlích.

S pozdravem Lenka Chvátalová